To nic

Krok tam a dva zas zpátky,

tak chodí tenhle svět,

večer se někam došouráš,

a ráno jsi zas zpět.

A tak se světem táhnem,

a krájíme svůj každodenní příděl,

měl jsi málo teď máš víc,

a víc toho bude za měsíc,

a všecko je to jako nic.

Jak nic, jak nic, jak nic,

jak nic, jak nic, jak nic.

Dřív měl jsi málo teď máš víc,

a víc toho bude za měsíc,

a všecko je to - jako nic.

Ač čteme hodně stránek,

a listujeme v nich,

a záložky si dáváme,

do velkých tlustých knih.

A tak jsme stále moudřejší,

a zdá se, že jsme u podstaty věci,

znal jsi málo, teď znáš víc,

a víc toho bude za měsíc,

a všecko je to jako nic.

Jak nic, jak nic, jak nic,

jak nic, jak nic, jak nic.

Dřív znal jsi málo, teď znáš víc,

a víc toho bude za měsíc,

a všecko je to - jako nic.

A když to všechno shrnu,

lepší to nebude,

vždyť žijem tak, jak žít se dá,

a staň se osudem.

Tak proč se máme trápit,

a proč si máme přidělávat vrásky,

nech vít vlky na měsíc,

vždyť zítra bude o den víc,

a ty si řekni - nic z toho nic.

Toho nic, toho nic, toho nic,

toho nic, toho nic, toho nic,

ať vlci vijou na měsíc,

vždyť zítra bude o den víc,

a ty si řekni - nic z toho nic.